Reklama
Ilustrační FOTO - Wikimedia commons

Izrael se chystá válčit s Íránem

Izraelské armádní letectvo po dvouleté přestávce obnovilo nácvik útoku na Írán. Nařídil to podle čtvrtečního sdělení izraelského televizního kanálu 12 náčelník generálního štábu armády Aviv Kochavi. Pak premiér Naftali Bennett dorazil do Soči na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jedním z témat jejich setkání byl právě Írán.

Kochavi podle televize nařídil vyčlenit část armádního rozpočtu právě na přípravu útoku na íránské jaderné provozy. Televize svou informaci nedoplnila zdrojem a armáda ji nekomentovala.

Podle kanálu 12 je vláda připravená vyčlenit na útok na Írán pět miliard šekelů (33 miliard korun), přičemž dva miliony budou odebrány z rozpočtu na rok 2022, zbytek z letošního. O zvýšení rozpočtu pro armádu tento týden požádal ministr obrany Benny Ganc.

Bennett ve svém projevu na Valném shromáždění OSN fabuloval a vyhrožoval, že se íránský jaderný program dostal do rozhodujícího okamžiku stejně jako trpělivost Izraele… »Slova centrifugy nezastaví,« vykládal, aniž by upřesnil, proč vadí centrifugy Íránu a nemají vadit ty izraelské…?!

Ministr zahraničí Antony Blinken nedávno při jednání se svým izraelským protějškem Jairem Lapidem řekl, že jsou USA připraveny »na jakoukoli alternativu«, což se považuje za přitakání izraelským hrozbám útoku na Írán…

Pětihodinová schůzka

Schůzka Putina s Bennettem trvala nezvykle dlouho - pět hodin - a úřad izraelského premiéra ji poté označil za vřelou a pozitivní, napsala agentura TASS… Mluvčí Kremlu popsal hovory jako »dlouhé, konstruktivní a důvěrné«. Politici se zabývali otázkami vztahů mezi oběma zeměmi, citovala ruská tisková agentura z prohlášení Bennettovy kanceláře bez bližších podrobností o probíraných tématech. Bennett prohlásil, že Izrael považuje Putina za »skutečného přítele židovského národa«.

Rusko a Izrael pojí úzké politické, ekonomické a kulturní vztahy, které pomohly oběma zemím řešit choulostivé otázky, na které mají rozdílné pohledy, poznamenala agentura AP.

Jednou z takových otázek je situace v Sýrii. Izrael v této blízkovýchodní zemi poměrně často útočí na cíle spojené s Íránem, zatímco Moskva a Teherán podporují v tamním konfliktu syrskou vládu prezidenta Bašára Asada. Rusko s Izraelem proto podle ČTK zavedly vojenskou horkou linku, aby koordinovaly své letecké operace a zabránily střetům.

V případě Íránu je Moskva jedním z mezinárodních signatářů jaderné dohody z roku 2015, která výměnou za zrušení ekonomických sankcí uložila Teheránu omezit obohacování uranu a zaručit se, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Izrael tuto Trumpem v roce 2018 zničenou dohodu neuznává a brojí proti ní, seč může…

(rj)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.9, celkem 13 hlasů.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2021-10-23 20:12
Prokopic.Karel: Proč? No protože sionistický režim provádí agresivní
zahraniční politiku. Okupuje cizí území. Nerespektuje státní
hranice. Připravuje agresi proti Íránu. Přitom Íran, s určitou
nadsázkou, byl agresorem naposledy v bitvě u Thermopyl.
Prokopic.Karel
2021-10-23 12:17
Doufám, že nové vedení KSČM nebude pokračovat ve "válčení se
Státem Izrael", které bylo nevím proč takovou tradicí v
Halo-novinách.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama