Reklama

Namísto továren vojáky

Na inspirující besedě o Afghánistánu, kterou připravila v Praze v tomto týdnu Nadace Železná opona, se posluchači mohli mnohé dozvědět. Mě osobně zaujal výrok Miroslava Belici, arabisty a bývalého diplomata, jenž působil na našich zastupitelských úřadech na Blízkém východě. Odkázal na webové stránky českého velvyslanectví v Kábulu nabízející přehled československo(česko)-afghánských vztahů v téměř devadesátileté historii. Největší rozvoj nastal v dobách, kdy – jak tvrdí web - v obou zemích vládly nedemokratické vlády.

Diplomatické styky mezi Afghánistánem a ČSR byly navázány v roce 1937. Brzké otevření ZÚ znemožnila druhá světová válka, a tak čs. zastupitelský úřad působil v Kábulu až od roku 1949 do 1992 (od 1960 na úrovni velvyslanectví). Od poloviny roku 2002 byly zájmy ČR zastupovány z Pákistánu prostřednictvím velvyslanectví v Islámábádu. ZÚ ČR v Kábulu byl znovuotevřen v roce 2007 a působí dodnes, i když je nyní dočasně uzavřen a funguje na dálku z Prahy.

Kdy začala spolupráce mezi oběma zeměmi akcelerovat a kdy se vše »zazdilo«, je patrné z těchto vět: »V období po sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979 a po vytvoření tzv. Afghánské demokratické republiky vzájemné styky mezi tehdejšími nedemokratickými vládami obou zemí prudce vzrostly. ... V 90. letech během občanské války, rozpoutané po stažení sovětských vojsk z Afghánistánu, diplomatické styky mezi oběma zeměmi prakticky ustaly.«

První hospodářské a obchodní styky byly navázány již ve 30. letech, ale k jejich prohloubení došlo až po válce. A následuje předlouhý seznam všeho, co se podařilo v Afghánistánu díky reálné československé pomoci vybudovat. Podíleli jsme se na výstavbě cementárny ve městech Džabalus Sirádž a Pole Chomrí, konzervárny a telefonní ústředny v Kandaháru, lisovny oleje v Mazáre Šarífu, strojírenského závodu v Pole Čarchi, důlních zařízení v uhelných revírech Kárkar, Išpušta a Sabzak; naši geologové pracovali na průzkumu afghánských nerostných surovin.

Československo dodávalo do Afghánistánu továrny, stroje, důlní, stavební a silniční mechanismy, motorová vozidla, motocykly, traktory a další zemědělské stroje, dieselové motory a agregáty, telekomunikační zařízení, lékařské přístroje a sklo, keramické výrobky, chemikálie, textil, obuv, papír a další spotřební zboží. Stavělo parní elektrárnu v Herátu a další dieselové elektrárny. V hlavním městě vybudovala ČSSR asi padesátikilometrovou trolejbusovou síť i s technickým zázemím. Federální ministerstvo spojů věnovalo do Kábulu moderní telefonní přístroje a ústředny pro modernizaci afghánské telefonní sítě.

I Afghánistán měl co Československu nabídnout, byť jako rozvojová země pochopitelně skromněji. Dovážela se k nám bavlna, ovčí vlna, olejnatá semena, krmiva, kozí a ovčí kožky, sušené ovoce, ořechy, mandle, koření...

Ve světle těchto tvrdých faktů si uvědomme, jakou rozvojovou pomoc dokáže zajistit současný režim. Namísto dopravních prostředků, strojů a celých továren, kterými ČSSR afghánskému lidu opravdu prospěla (nešlo o vývoz revoluce, demokracie ani lidských práv), vyvezl své vojáky...

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 46 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2021-09-26 16:46
A to je tak všude. Vietnam a Libyi "demokrati" vybombardovali, v
Angole západem podporovaní teroristé unesli naše odborníky...
svaty_vaclav
2021-09-25 11:33
Rozbité Československo po puči 1989 vyváželo do Afghánistánu
americkou mnohokrát recyklovanou tzv. demokracii.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama