Reklama

Vzpomínka na Marušku Kudeříkovou

Pomník protinacistické odbojářky Marie Kudeříkové na třídě Kapitána Jaroše v Brně získal dočasně novou podobu. Bronzovou figuru, dílo Zdeňka Josefa Preclíka, doplnil sochař Pavel Karous širším podstavcem, oblékl ji do bílých šatů a kovové »klece«, vedle ní umístil torzo poraženého jabloňového stromu.

Karousova umělecká intervence, inspirovaná surrealismem, vznikla pro kontroverzní festival Meeting Brno, který právě probíhá v jihomoravské metropoli.

Kudeříková by letos oslavila 100. narozeniny. Dožila se jen 22 let, protože její odbojovou činnost odhalili němečtí nacisté a po měsících mučení ji popravili. Jedním z cílů letošního ročníku festivalu Meeting Brno je připomenout její osud a různé zacházení s jejím příběhem v uplynulých desetiletích. »Jenže organizátoři Meetingu Brno Marušku Kudeříkovou spojují současně s banderovci a vysídlenými brněnskými Němci, a takové spojení je pro každého antifašistu nepřijatelné,« uvedl pro náš list důrazně Martin Říha, předseda Městského výboru KSČM.

»Byla to velmi zapálená komunistická odbojářka, která úspěšně dotahovala sabotáže. Když na ni nacisti přišli, chtěli z ní vymlátit jména kompliců. Mlátili to z ní několik měsíců. Neřekla nic. Tato žena si nyní zaslouží společenskou rehabilitaci a úctu,« uvedla programová ředitelka festivalu Blanka Návratová. Za socialismu patřila Kudeříková k často připomínaným osobnostem, podobně jako třeba popravený novinář a spisovatel Julius Fučík. Po roce 1990 se na ni ale oficiálně nevzpomínalo, v Brně dokonce sundali její pamětní desku. »Teď přichází doba, kdy by se snad už mohlo na tu 80 let starou historii dívat bez ideologických nánosů,« doplnila Návratová.

»Komunisté na její památku a odkaz pamatují stále, nikdy jsme nezapomněli a jako jediní jsme protestovali proti odstranění její pamětní desky v Brně,« opáčil Říha.

Nezpochybnitelná hrdinka

Pro sochaře Karouse je Kudeříková nezpochybnitelnou hrdinkou, o které se ve škole po roce 1989 nic nedozvěděl. Svými výtvarnými aktivitami na ni chce upozornit mladší generaci. Měla by podle něj být vnímaná podobně jako Sophie Schollová, členka skupiny Bílá růže, taktéž popravená, která je v Německu ikonou antifašismu.

Kudeříková se narodila v roce 1921 ve Vnorovech na Hodonínsku. Po gymnáziu studovala v Brně jazykovou školu – univerzity byly zavřené. Pracovala v odboji ve Svazu mladých, který byl napojený na ilegální komunistickou organizaci. Podílela se na tisku a šíření letáků i organizaci sabotážních akcí. Dopadli ji v roce 1941, popravili o dva roky později. Při výsleších nikoho neprozradila. Vyšetřovací protokoly zmiňují její »tvrdošíjné mlčení«.

Zápisky a vzkazy Kudeříkové z cely smrti vyšly knižně. Úryvek z posledního dopisu ve středu při slavnostním odhalení památníku přečetla herečka Magda Vášáryová, představitelka Kudeříkové ve filmu …a pozdravuji vlaštovky z roku 1972.

Říha současně pozval občany na protestní shromáždění k tzv. Pouti smíření, jež se v rámci festivalu Meeting Brno koná v sobotu 31. července. Protestní mítink začíná tentýž den v 17.30 hodin v Brně na ulici Křížová. Více v komentáři Miroslava Kavije na str. 6.

(ng)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 33 hlasů.

(ng)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama