Reklama

Vzpomínka na červenec 1997, kdy přišlo, co nikdo nečekal

Je pátek, 5. červenec 1997, den jako každý jiný. Nic nenasvědčuje, že by mělo byt něco jinak. V práci dostávám úkol do pondělí připravit zakázku, aby mohli kolegové v pondělí pokračovat. Čas hraje roli, konkurence je veliká. Proto se nasazují i soboty a neděle. Jsem již zvyklý na tohle tempo, moc nerozlišovat dny v týdnu a dny volna.

Při letmém pohledu jsem si uvědomil, že pracovní úkol není tak moc obtížný, dá se to stihnout. Vše připravuji a jsem v práci do večera. Vracím se konečně domů a v dálce je obloha v jednom ohni. Předzvěst silné bouře. Do Fulneku však ještě nedorazí.

V sobotu ráno narychlo dokončuji k rodinnému domku vodovodní přípojku. Stačím ještě výkop kolem jedné strany domku zahrnout. Začíná drobně pršet. Nyní již musím do práce, abych pokračoval na tom, co má být do pondělního rána ve firmě připraveno. V práci jde všechno podle plánu. Mám radost, že se dostanu poměrně brzy domů.

Ani jsem si nevšiml, že venku zesiluje déšť. Déšť, který již nepolevuje, vytrvale prší, odpoledne, celou noc i ráno v neděli.

Scházíme se k obědu. Ještě než usednu, podívám se ven. Oči hned zamíří k potoku. Vůbec jsem to nečekal, Husí potok v Jerlochovicích byl již úplně plný, voda se dostávala do zahrad a před očima stoupala k domu, zaplavovala hospodářské budovy, garáž, sklepy.

Šlo to tak rychle, že jsme stačili zachránit jen málo věcí. Zejména jsme se postarali o domácí zvířata. Posbírali doklady a utíkali před velkou vodou mezi domy, kde byl proud vody menší.

Stále vytrvale prší. Jsme mokří, nasedáme do auta, které se stává nyní naším domovem. Později déšť ustává. Čekáme a přejeme si, aby již ustal úplně. To se na chvíli stává. Jdu se podívat k domku a vidím, že voda ustupuje zpět do koryta Husího potoka.

Zahrada a vše kolem domku je zaneseno bahnem. Přesto jsme však rádi, že se voda nedostala do obytné části domku. Zdá se, že nejhorší je již za námi. Jsme opět doma a dáváme si teplou kávu.

Přichází pondělí, znovu začíná pršet. Před polednem se situace opakuje. Zahrada je pod vodou i všechny přilehlé stavby. Stále se díváme k obloze a zdá se, že se obloha již protrhává. S napětím čekáme, že déšť ustane a voda se nedostane do domku.

Za chvíli však musíme opět rychle všichni na hlavní silnici, kde máme připravené auto. Kola jsou již pod vodou. Pomáhají narychlo mladí lidé, studenti, kteří nás na poslední chvíli vytlačí z vody, a my můžeme odjet na vyvýšené místo, kde bezmocně sledujeme, jak voda zatápí přízemí domů.

Noc trávíme v autě. Byla již tma, když nás v autě oslnilo světlo. Otevírám dveře a poznávám nedalekého souseda, pana Najta, který nás zve do tepla svého domova, nabízí pomoc. Jsme mokří, vyčerpání, děkujeme za nabídnutou pomoc, která nás potěšila. Zůstáváme však v autě a sledujeme dům, který jsme tak narychlo opouštěli. Další tři noci jsme trávili u rodiny. Jsme jim vděční za pohostinnost.

Pak přišly dny velice vyčerpávající. Ráno ve čtyři hodiny do práce. Hned po práci odstraňovat následky povodně. Tak to jde den co den. Půl roku. Týden před Vánocemi máme trochu vytvořené zázemí.

Když se dnes vracím k veliké povodni z roku 1997 – je to již 24 let – chtěl bych poděkovat i rodině Najtových v Jerlochovicích, ač měli škody, zatopené auto, přesto nabídli svůj domov a pomoc lidem, kteří byli povodní nejvíce postižení. Pomáhali také dalším občanům, zejména těm starším.

Co všechno prožíváte, to se těžko vyjadřuje a není to předmětem těchto vzpomínek. To je již jiná kapitola. Ostatně obdobné hrůzy zažili a stále zažívají občané jihomoravských obcí, které postihlo ničivé tornádo, a také občané v západní části Německa, v Belgii a Nizozemsku, které trápí ničivé záplavy.

Velice si přeji, aby již občané Fulnecka, Jerlochovic i dalších obcí nemuseli zažívat velkou vodu. Vítám rozhodnutí města, současného vedení, pokračovat v komplexních protipovodňových opatřeních.

Ladislav BLAHUTA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 30 hlasů.

Ladislav BLAHUTA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2021-07-28 00:47
Stejně za to mohli komunisti, protože rozorali remízky. V takovém
západním Německu by se to stát nemohlo. :P
velkymaxmilian
2021-07-26 15:18
To, že se objeví čas od času bílá vrána jako genetická hříčka
přírody, lze svým způsobem aplikovat i na tuto rubriku Haló novin...
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama