Reklama

Tokio lavírovalo s obrannými systémy

Neobyčejně složitou se ukázala otázka systémů, které mají chránit Japonsko před vzdušnými útoky. Tokio s nimi lavírovalo přes tři roky.

Dnes už bývalá vláda Šinzóa Abeho rozhodla v roce 2017, že nakoupí americké rakety Aegis-Ashore. Učinila tak po výrazném naléhání tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Tokiu sliboval »jaderný deštník za pakatel«, jednu raketu nabídl za 900 milionů dolarů. Počet raket stanoven přesně nebyl, čekalo se, až Tokio vybere místo, kde by se měla stavět základna, počítalo se s pozemním rozmístěním raket.

Potíže nastaly okamžitě poté, co bylo místo vybráno, dokonce dvě, jedno v provincii Jamaguti, druhé v sousední Akitě na ostrově Honšú.

Aktivizovalo se místní mírové hnutí, jemuž dodali argumenty i vojenští odborníci. Opatrně se vyjadřovali o zastaralosti vybraných amerických systémů, které prý nejsou schopny reagovat na útok moderních balistických či křídlatých raket. Obě provincie jsou hustě obydlené, podrobně se tedy rozebíralo, že zbraně mohou být nebezpečné pro místní obyvatelstvo. Jejich první stupně totiž dopadají na zem v rozličných místech v závislosti na směru výstřelu a na dalších faktorech. Navíc jsou odpalovány na základě hlášení radarů automaticky, není tedy předem vůbec známo, kam první stupeň dopadne. Tento fakt nakonec rozhodl, že obě prefektury nepovolily začít s výstavbou základen kvůli »bezpečnosti obyvatel«.

Pozemní verze systému Aegis Ashore. FOTO - Wikimedia commons

Vojenští odborníci také upozorňovali, že raket se ve skutečnosti americká armáda potřebuje zbavit a nahradit je modernějšími systémy a že nabízená cena je naprosto neadekvátní, média začala mluvit o »lichvářské nabídce«.

Rozpor s ústavou

Mírovému hnutí se podařilo zahájit další kolo celonárodní debaty o ústavě, o jejím článku z roku 1947, který zakazuje Japonsku řešení mezinárodních sporů válkou a budování útočné pozemní armády, námořnictva i letectva. I vojenští experti zastávali názor, že americké rakety nepředstavují obranou, ale útočnou zbraň, jejich dolet sahá daleko za hranice Japonska a představuje ohrožení částí Číny a Ruska. Obě země tento fakt potvrdily s tím, že budou muset v blízkosti japonských hranic rozmístit své obranné systémy.

Hromadily se argumenty v neprospěch Aegis-Ashore, které vláda nedokázala vyvrátit a možná ani příliš nechtěla, začala mít prý pocit, že americkému spojenci naletěla. Nicméně projektu se držela tři roky, až loni v létě ohlásila, že ho »odkládá k ledu«. Bylo to jedno z posledních rozhodnutí dosluhující Abeho vlády. Dočkala se Trumpova rozhořčení, uklidnil se po ujištění, že Tokio nadále počítá s americkými zbraněmi.

Čekali na volby

S rozhodnutím Tokio počkalo, až bude po amerických prezidentských volbách. Teprve loni 18. prosince odhalilo nové plány na obranný štít. Proti minulosti změněné. Dodavatelem raket sice zůstane americký Aegis, půjde ovšem o výrazně modernější typ zbraně. Podstatnou změnu představuje absence pozemních základen, japonská vláda od nich úplně ustoupila. Postaví dvě lodě a protiraketový systém umístí na nich. Prý bude jeho mobilita výhodná. Současně se »zbaví« mírových aktivistů, také prý uklidní sousedy s poukazem na úmysl miniaturizovat celý systém včetně radarů tak, aby »nepředstavoval hrozbu pro sousední státy«. A konečně ušetří. Proto se čekalo na výsledek amerických voleb. Kdyby opět zvítězil Donald Trump, zřejmě by plány vypadaly úplně jinak, a ještě stále by se upravovaly. Tokio utratí za dvě nové lodě asi pět miliard dolarů, a to prý má být cena včetně raket a radarů. Takže se dlouhé čekání japonské státní pokladně vyplatilo.

(pe)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 9 hlasů.

(pe)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.