Reklama

Odešel skladatel působivých melodií

Říká se, že nejlepší filmová hudba je taková, kterou divák přes příběh ani nevnímá. Málokdo si proto v minulých desítkách let uvědomoval, jak často se v titulcích k českým filmům objevovalo jméno skladatele, jehož »hudební doprovod« však nešlo nevnímat, jak byl působivý. Bohužel, Vadim Petrov - skladatel, klavírista a hudební pedagog - odešel navždy 7. prosince po dlouhé nemoci ve věku 88 let.

Jak připomíná ČTK, jeho dílo čítá asi 1400 titulů, od symfonií přes soubory písní až po hudbu k večerníčkům, filmům, seriálům, divadelním či rozhlasovým hrám. Jeho skladby tak mohli slyšet lidé jak v koncertních síních, tak i několik generací dětí, sledujících v televizi Pohádky o krtkovi, Krkonošské pohádky nebo příhody Spejbla a Hurvínka.

Vždy měl plno scénářů

Život pražského rodáka Petrova byl spojen s hudbou už od dětství. Jeho matka byla sólistkou pěveckého sboru. Díky otci, lékaři původem z Ruska, a prarodičům z otcovy strany zase Petrov poznal sborový zpěv v pravoslavném chrámu. Později vystudoval skladbu a hru na klavír na Akademii múzických umění v Praze.

FOTO - Wikimedia commons

Jeho vlastní tvorba měla široký záběr. Složil například přes dvě desítky symfonických skladeb, stovky písní, scénickou hudbu pro desítky divadelních či rozhlasových her a hudbu ke stovkám filmů či televizních seriálů. Podmanivou Petrovovu hudbu si můžeme vychutnat např. u televizní pětidílné komediální série z r. 1989 z prostředí malých českých podvodníčků, zlodějíčků a prostitutek souhrnně nazvané Šéfové, či u televizního seriálu Bez ženské a bez tabáku. Z desítek filmů s jeho hudbou si za všechny připomeňme snímky Causa králík, Řetěz či Útěky domů.

»Vždy jsem měl tolik scénářů, že jsem pomalu zapomněl hrát na klavír,« řekl Petrov před osmi lety při oslavách svých 80. narozenin.

Co se v mládí naučíš…

Svou tvorbou si vysloužil řadu ocenění doma i v zahraničí. Mimo jiné byl držitelem zlaté a platinové desky Supraphonu, v roce 2018 mu prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně v oblasti školství a kultury a před rokem od ruského prezidenta Vladimira Putina obdržel nejvyšší ruské vyznamenání pro cizince Řád přátelství – za zásluhy o upevnění přátelství a spolupráce mezi národy a plodnou činnost pro sbližování a vzájemné obohacování.

Podle jeho vlastních slov je velice těžké dostat se na umělecký vrchol, ale daleko těžší je udržet se na tom vrcholu až do penze. »A nejtěžší je umět včas odejít. To by si mnozí dnešní umělci měli uvědomit. Já jsem celý umělecký život razil krédo - co se v mládí naučíš, ve stáří jako když utne,« uvedl před lety.

Petrov také působil na generace hudebníků jako učitel. V šedesátých letech založil v Praze Lidovou konzervatoř, dnešní Konzervatoř Jaroslava Ježka, kde působil jako její první ředitel. Posléze působil na Konzervatoři Jana Deyla a Pražské konzervatoři.

U nevidomých muzikantů

Vadima Petrova poznal velmi zblízka Josef Miklas, někdejší zástupce ředitele pražské Konzervatoře Jana Deyla, která vychovává těžce zrakově postižené hudebníky a pěvce. Rodiny Petrovových a Miklasových se často stýkaly a byly si blízké, Vadim Petrov a Josef Miklas byli vrstevníky a znaly se vzájemně i jejich děti.

»Vadim byl na konzervatoři velmi pěkně přijat. Byl všeobecně oblíben,« řekl Haló novinám dr. Miklas, který působil na pozici zástupce ředitele konzervatoře celých 22 let. »K slepým muzikantům si vytvořil krásný vztah, zvláště pak k těm studentkám zpěvu, které pod jeho vedením zpívaly v našem malém dívčím sboru, jenž založil,« zavzpomínal. Tento sbor dosáhl velkého věhlasu a vystupoval úspěšně na koncertech. Kromě toho Petrov vyučoval na Deylově konzervatoři teoretické hudební předměty.

Krásná a melodická

Dr. Miklas byl také členem Pěveckého sdružení pražských učitelů (PSPU), kde nejen zpíval Petrovovy skladby určené pro mužské sbory, ale dokonce dvě díla svého přítele opatřil textem. »Jeho sborová tvorba byla veliká a i mým přičiněním se dostalo jeho jméno do povědomí našich interpretů sborových děl. A byla to krásná hudba, velice líbivá, melodická. Hudba Vadima Petrova se vyznačovala velkou melodičností – na rozdíl od jiných soudobých hudebních skladatelů,« poznamenal dr. Miklas s tím, že ještě 14 dnů před Petrovovým skonem si dávní přátelé telefonicky slibovali, že se setkají. »Bohužel k tomu již nedojde,« zalitoval zarmoucený Josef Miklas.

(mik, mh)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 21 hlasů.

(mik, mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.