Reklama
K tomu Polsko a pomalu i další...

Maďarská mediální scéna? Totalita hadr

Před volbami do Evropského parlamentu vloni na jaře si redaktoři v maďarské státní mediální skupině MTVA, pod níž spadá televize, agentura MTI a rozhlas, sedli s reportéry, aby s nimi probrali nejen to, o čem budou informovat, ale i jak o tom budou informovat. Na svých internetových stránkách o tom napsalo Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL).

Na nahrávce, která se dostala do RFE/RL, je slyšet hlas Balázse Bendeho, vysoce postaveného redaktora v MTVA, jak říká svým podřízeným: »Jsem si jistý, že nikoho nepřekvapí, když uslyší, že to není kandidátní listina opozice, která se těší podpoře této instituce«. Upozornil své podřízené, že je nutné vytvářet zpravodajství ve vhodném duchu a zaměření »a hlavně o migrantech a Bruselu«.

Dodal také, že pokud někdo nechce pracovat na základě těchto podmínek, může klidně okamžitě podat výpověď…

Maďarský servis RFE/RL získal uniklé nahrávky, výpovědi novinářů a interní e-maily, které ukazují, že reportéři MTVA se museli vyjadřovat kriticky o migrantech, tématu sexuálních menšin nebo o změně klimatu.

Svoboda tisku už jen utopií

Jak maďarské, tak mezinárodní organizace sledující mediální prostředí už léta varují před snahami autoritářské vlády pravicového premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz omezit svobodu tisku. Za posledních deset let jeho vláda získala přímou nebo nepřímou kontrolu nad většinou médií v zemi. Orbánova popularita díky tomu v Maďarsku přetrvává, podařilo se mu vyhrát troje volby v řadě a udržet se v premiérském křesle nejdéle z lídrů zemí bývalého východního bloku.

RFE/RL letos v září kvůli erozi svobody tisku obnovila podle ČTK vysílání v maďarštině, které zrušila krátce po konci studené války.

E-maily, uniklé z MTVA, ukázaly, že zpravodajství o pandemii COVID-19 se také řídilo přísnými pravidly tak, aby Maďarsko v mezinárodním srovnání vynikalo. »Účelem celého toho divadla je, aby to vypadalo, že nemáme takové problémy jako jinde,« napsal redaktor Miklós Beregnyei v interních instrukcích ke zpravodajství o koronaviru.

Zsolt Németh, šéfredaktor MTVA, si od zaměstnanců vysloužil přezdívku Pitbul za svůj machiavellistický způsob práce. Byl znám tím, že přepečlivě sleduje televizní zpravodajství. Na základě jeho požadavku museli být například evropští levicoví politici zapletení do nějakého skandálu vždy označováni slovem »levicoví«, kdežto u pravicových tomu tak být nemuselo. Németh, v dopise poslaném celé televizní redakci zpravodajství, nařídil, aby francouzský prezident Emmanuel Macron nebyl označován za centristu, ale za »bývalého socialistického ministra«.

Migrant musí být zločinec

Před maďarskými parlamentními volbami v dubnu 2018 bylo novinářům řečeno, že každý den je nutný aspoň jeden »kousek o migrantech«, uvedl bývalý zpravodaj, který v MTVA tehdy pracoval a který podobně jako jeho kolegové ve strachu z odplaty nechce být jmenován. Kromě předepsaného množství reportáží o migrantech měli novináři instrukce, jak má jejich příspěvek vyznít.

»Samozřejmě se to mělo dělat tak, aby vznikl negativní obraz cizinců,« říká bývalý zpravodaj.

Orbán, jeden z nejhlasitějších odpůrců migrace v Evropě, získal pro sebe třetí funkční období po silně protiimigrační kampani, kterou zahájil za krize z roku 2015.

Terčem útoků je stále také George Soros, finančník a filantrop maďarského původu. Často byl představován jako ten, kdo v Maďarsku a jinde v Evropě rozdmýchává migrační krizi, Soros ale může za všechno. Za to, že prší, když nemá, i že neprší, když má… Nedávno byl dokonce kulturním komisařem maďarské vlády zcela absurdně přirovnán k Hitlerovi.

Trump a Orbán dvojčaty

Novináři z MTVA řekli, že před rokem 2016, kdy byl americkým prezidentem zvolen Donald Trump, státní mediální obr do značné míry ignoroval dění v zahraničí. Zpočátku prý Trumpa nebrali příliš vážně. »Pak komusi na nějakém ministerstvu došlo, jak si je podobná Trumpova a Orbánova politika a poté jsme se tomu museli přizpůsobit,« vzpomíná.

Krátce po Trumpově zvolení musel zpravodajství týkající se Spojených států, a zejména nového prezidenta, schvalovat někdo z vysoce postavených redaktorů.

Novináři z MTVA popsali mafiánskou atmosféru, k níž patří i zastrašování, která v mediální skupině panuje. »Je to hnusné, když lidi zvedají telefon od nadřízeného a třesou se jim při tom ruce,« říká jeden z nich.

Plus Polsko aneb Proč je vláda práva klíčová

Prvním Newtonovým pohybovým zákonem je zákon setrvačnosti. »Každé těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, pokud není přinuceno vnějšími silami tento stav změnit,« napsal Isaac Newton v roce 1687. Jedná se rovněž o první zákon EU: Věci zůstávají tak, jak jsou, dokud je dostatečně velká síla nepostrčí ke změně, napsal v názorovém sloupku časopis The Economist.

Pandemie COVID-19 a následný ekonomický propad popostrčily evropský blok ohromně. Přes léto se lídři EU dohodli, že poprvé vydají společné evropské dluhopisy v hodnotě 890 miliard eur (23,3 bilionu korun). Po pěti dnech jednání se pak 27 šéfů vlád shodlo, že se kdokoliv, kdo bude chtít utrácet peníze EU, bude muset řídit jistými požadavky ohledně »vlády práva«.

Maďarsko a Polsko přitom složitou cestou zjišťují základní fyzikální poznatky: Jakmile se věci rozběhnou, je těžké je zastavit. Obě země se opožděně spojily ve snaze tento plán zhatit s tvrzením, že mechanismy vyžadující respekt k vládě práva zacházejí příliš daleko. Mají přitom důvody obávat se tvrdých zásahů. Obě vlády v posledních letech šlapou po demokratických normách, ovlivňují soudce, stavějí se do cesty novinářům a využívají státního aparátu k omezování svých rivalů.

K zastavení nových pravidel toho však Maďarsko a Polsko mohou udělat jen málo, jelikož k jejich schválení stačí kvalifikovaná většina. Namísto toho tak vetují jiné návrhy.

Obě země odmítly schválit sedmiletý rozpočet EU ve výši jednoho bilionu eur (téměř 26,2 bilionu korun). Stáhly rovněž souhlas s tím, aby EU pokročila s vyplacením 750 miliard eur (19,6 bilionu korun) do fondu krizové pomoci ekonomikám zasaženým koronavirem, dokud nebude požadavek ohledně vlády práva zmírněn.

Newtonova páka a sebevražedný útok

Páku lze uplatnit jak v politice, tak ve fyzice. Na první pohled se zdá být držení 1,8 bilionu eur rukojmím jako silná páka. Ekonomiky v jižní Evropě po těchto penězích baží. Je to však sebevražedný útok. Evropské finance pro Maďarsko a Polsko představovaly 4,5, respektive tři procenta tamního HDP v roce 2019. Ve snaze zabránit zákonu, který nemohou zastavit, staví do největšího nebezpečí svoje vlastní ekonomiky.

Někteří přitom jejich postoj vykládají jako varovný výstřel. Pokud EU postoupí bez souhlasu Maďarska a Polska, vypukne špinavá byrokratická válka, v níž obě země zablokují cokoliv, co budou moci.

V politice EU má však svou roli i třetí Newtonův zákon: Každá akce vyvolá stejně velkou opačně orientovanou reakci. Ostatní země mají také právo veta v rozpočtovém procesu. Některé, jako třeba Nizozemsko, jež má reputaci puntičkáře, pokud jde o dodržování pravidel, by mohly proces zablokovat, pokud by podle nich jakýkoliv kompromis zacházel příliš daleko.

Nejdrastičtější řešení, které probírají diplomaté zdánlivě šeptem, by bylo tyto dvě země jednoduše obejít a vydat dluhopisy bez nich. To by vykázalo Maďarsko a Polsko na pomyslný okraj kontinentu. Takovou strategii přitom EU použila již dříve a Varšava a Budapešť by se raději měly těmito příklady poučit, pokud si chtějí i nadále zajistit svoje místo v bloku.

Pokud by nástroj EU týkající se vlády práva vstoupil v platnost, mohla by se setrvačnost stát namísto nepřítele spojencem Maďarska a Polska. Jakýkoliv trest za porušení vlády práva by musela schválit kvalifikovaná většina členských států. Na papíře by to vylepšilo stávající systém, podle nějž v současné chvíli může být udělena pokuta či odebráno hlasovací právo za porušování vlády práva pouze v případě, kdy se na tom shodne ostatních 26 vlád. Jelikož se Maďarsko a Polsko v této věci vzájemně podporují, je takový krok nemožný.

Další problémoví

V praxi by však nové pravidlo mohlo narazit na problémy. Maďarsko a Polsko zdaleka nejsou jedinými zeměmi nervózními z napojení financí z evropského rozpočtu na dobré chování. Bulharskem hýbou obvinění z korupce. Maltou a Slovenskem v posledních letech otřásly vraždy investigativních novinářů s vazbami na vysoká místa. Kypr prodává svoje pasy. Chorvatské úřady čelí obviněním, že bijí uprchlíky na svých hranicích. A do toho slovinský Trump, tamní premiér Janez Janša, který se ztrapnil před celým světem gratulací Donaldovi k obhajobě mandátu hned 3. listopadu…

Lídři EU se však zdráhají zasahovat do domácích záležitostí ostatních jednoduše kvůli obavě, že by mohli být další na řadě. V takovém případě se může zdát lákavé zdržet se hlasování.

Pravidla politiky lze však na rozdíl od fyzikálních zákonů ohýbat. Hrozí nebezpečí, že se nový mechanismus stane dalším Paktem stability a růstu, což jsou často kritizovaná ale převážně ignorovaná pravidla ohledně vládních výdajů. Země je porušovaly, ale nečelily téměř žádným následkům. Podle kritiků je mechanismus o vládě práva velmi evropským kompromisem: Přísná pravidla (k usmíření podporovatelů), která však nejsou nikdy vymáhána (k uklidnění oponentů).

Bude mít Brusel kuráž potrestat darebáky?

Procedury k potrestání členských států za špatné chování toho moc nenadělají, pokud nikdo nebude mít odvahu je použít. Vypořádat se s »darebnými« vládami v EU je totiž v základu otázka politické kuráže.

Velké země jako Německo přitom již dříve umožnily, aby politicky výhodná spojenectví převládla nad zásadami. Minulá selhání bloku jednat při pošlapávání vlády práva v Maďarsku a Polsku mají své následky. Další země pomalu sklouzávají do podobného směru a nezastaví se, dokud nebudou donuceny vnějšími silami ho změnit. Setrvačnost je koneckonců mocnou silou, uzavřel své hluboce komplexní pojednání list The Economist.

(rj)

 

 


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.5, celkem 15 hlasů.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2020-12-05 15:44
Psal jsem o RFE a ČTK. Není třeba dělat dalekosáhlé závěry.
halonoviny
2020-12-03 13:16
A The Economist taky? Ono každý, kdo tvrdí něco, co se vám, Frondo,
nehodí do karet, určitě lže, že? Tak si napište kamarádům
soudruhům do Munkáspártu, oni vám potvrdí, že to bohužel lži ani
trochu nejsou! Je mi vás líto... R. Janouch
fronda
2020-12-02 19:35
Když něco tvrdí RFE nebo ČTK, budou to nejspíš lži.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.