Ilustrační FOTO - Pixabay

Pěstounská péče někdy selhává

Ročně předčasně odchází z náhradní rodiny kolem 180 chlapců a děvčat. Důvodem bývá většinou nezvládání chování v pubertě a problémy ve vztazích s pěstouny. Může za to i nedostatečná příprava a podpora pěstounů a chybějící párování vhodných pečujících s dětmi.

Vyplynulo to z výzkumu organizace na ochranu dětí Lumos. Experti spolupracovali se sociálními pracovníky na ochranu dětí (OSPOD). Získali anonymizované informace o případech 390 dětí z deseti krajů, jejichž pěstounská péče předčasně skončila v letech 2015 až 2019. O jejím ukončení rozhodl soud. Své výsledky autoři srovnali s jinou studií i jiným druhem výpočtů. »Tři různé zdroje dat shodně naznačují, že se výskyt selhání pěstounské péče pohybuje kolem deseti procent. Můžeme tedy s poměrně velkou jistotou tvrdit, že pobyt v dlouhodobé pěstounské péči končí v případě devíti z deseti dětí tak, jak má,« uvádějí autoři ve zprávě z výzkumu. Pěstounská péče obvykle končívá dospělostí, adopcí či návratem do původní rodiny.

Dlouhodobě v ČR v pěstounské rodině vyrůstá podle výkazů ministerstva práce skoro 12 tisíc dětí. Zhruba 72 procent jejich pěstounů jsou prarodiče a jiní příbuzní. Neprocházejí posuzováním a školením. Zbývajících 28 procent tvoří žadatelé, jimž zprostředkoval péči krajský úřad. Absolvovat musí 48 hodin přípravy v kurzu. Podle výzkumu menší podíl selhání péče je u prarodičů a vyšší výskyt není ani u cizích lidí, naopak větší riziko je u jiných příbuzných.

Několikahodinový kurz nestačí

Podle bývalé poslankyně, členky sněmovního sociálního výboru Marty Semelové (KSČM), je samozřejmě pro každé dítě nejlepší, když může žít ve fungující biologické rodině. Ne vždy to ale je možné, a to z nejrůznějších důvodů. »V takovém případě je náhradní rodina určitě lepší než ústavní péče. Ovšem s perspektivou, že to bude dlouhodobé soužití, ne že bude dítě neustále měnit rodiny, střídat prostředí, vracet se do ústavní péče. Takové citové strádání dítě poznamená na celý život,« řekla našemu listu. Právě proto by dlouhodobí pěstouni, které Semelová upřednostňuje před krátkodobými, kdy je riziko střídání mnohem větší, měli být dobře připraveni a obeznámeni s tím, jaká rizika mohou přijít a jak se s nimi vyrovnávat. »Několikahodinový kurz určitě nestačí. Vždyť se jedná o děti, které prošly mnohými traumaty, týráním, sexuálním zneužíváním, v rodinách se často vyskytuje užívání drog, alkoholismus, kriminální delikty apod.,« vysvětlila bývalá poslankyně.

Marta Semelová, exposlankyně, bývalá dlouholetá učitelka a expertka KSČM na školskou problematiku.

V průměru dítě přichází k pěstounům v sedmi letech, a to po dvouletém pobytu v ústavu. Pěstouni většinou potřebnou přípravu a podporu nemají. Po 5,5 roku, když je dítěti kolem 13 let, přestanou výchovu zvládat. Soud pak péči předčasně ukončí. »V případě malých dětí přitom dochází k selhání péče výjimečně. Pokud dojde k selhání, je to zpravidla v pubertálním věku,« uvádí zpráva. Zhruba 70 procentům dětí bylo v době ukončení pěstounské péče víc než 12 let.

Vedle puberty jsou podle expertů rizikovým obdobím i první společné roky. Každé třetí dítě strávilo v nové domácnosti méně než 2,5 roku.

Bez dětských domovů hrozí ulice

Dvě ze tří dětí, u nichž pěstounská péče selhala, jdou z náhradní rodiny do ústavu. Čím je dítě starší, tím obtížnější je pro něj najít náhradní rodinu. Do ní se po předčasném ukončení péče podaří umístit 86 procent dětí od jednoho roku do tří let, z dětí od 12 do 15 let míří 78 procent do ústavu.

Problém je podle Semelové také v tom, že mnoho rodin chce »milé blonďaté batole« a o děti z problémových rodin nebo s nějakými zdravotními fyzickými či psychickými problémy už takový zájem není. »Proto kvalitní ústavní péče sehrává velmi významnou roli pro obtížně umístitelné děti. Bez těchto zařízení by mohly skončit na ulici bez pomoci,« uvedla.

Podle pracovníků OSPOD byly ve většině případů důvodem k ukončení péče problémové vztahy v náhradní rodině a nezvládání chování dítěte. Polovina dětí měla potíže se školou. Zhruba 15 procent dětí se chovalo násilně. Podle sociálních pracovníků bývá hlubší příčinou trauma dětí kvůli dřívějšímu zanedbávání, ale i nereálné nároky pěstounů a náročná spolupráce s biologickou rodinou. Selhání péče by mohlo předcházet kvalitnější posouzení a příprava pěstounů i lepší párování s dětmi. Tyto nedostatky hrály roli při předčasném ukončení péče v osmi z deseti případů.

Pěstounskou péči upravuje zákon o ochraně dětí. Ministerstvo práce připravilo novelu, kterou schválila vláda a projedná Parlament. Zvedá v ní odměnu přechodných pěstounů z 20 000 na 22 000 korun. Semelová by upřednostňovala větší podporu dlouhodobých pěstounů. »U přechodných vidím mnohem větší riziko střídání rodin a návraty do ústavní péče. Zároveň je potřeba klást mnohem větší důraz na prevenci, na podporu biologické rodiny. Vždyť mnohé děti se dostávají do ústavní péče z důvodu chudoby! To pokládám za něco strašného,« dodala.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 4 hlasy.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.