Ilustrační FOTO - Pixabay

Cyklistická revoluce a auta z měst?

Podle průzkumu, který zorganizovalo britské ministerstvo dopravy, vyjádřilo 14 milionů Britů, necelá čtvrtina populace, odhodlání vyměnit automobil za kolo, napsala agentura Reuters.

Britský sportovní svaz cyklistiky na to reagoval vyjádřením, že Británie je připravena na cyklistickou revoluci. Všechno způsobil koronavir, lidé se bojí cestovat městskou hromadnou dopravou, protože se v ní těžko dodržují požadované rozestupy. Vláda je také od veřejné dopravy odrazuje, a navíc premiér Boris Johnson prohlašuje, že zhubne a s ním prý i celá Velká Británie. Potřebovala by to, protože každý třetí Brit trpí nadváhou. Johnson měl při nemoci COVID-19 dokonce namále, protože je otylý.

Miliardy na aktivní cestování

Britský cyklistický svaz je v zemi populární. Jeho členové vozí ze světových sportovních akcí medaile jako na objednávku, sportovci vystupují v médiích, radí, že některé vzdálenosti je vhodné překonávat na kole, asi tak od tří do 10 kilometrů, kratší pak pěšky. Krom hubnutí existuje i další důvod, lidem se lépe dýchá. Jak jezdí málo aut, protože se lidé zdržují doma, zlepšuje se stav ovzduší. Ekologové denně zveřejňují výsledky měření, které už dlouho nebyly tak příznivé.

Vláda se rozhodla dát obcím v několika vlnách celkem dvě miliardy liber na »podporu aktivního cestování«, tedy cyklistiky a chůze. Mluví se o nových cyklostezkách, ale především o opravách místních silnic, aby víc vyhovovaly cyklistům a chodcům. Měly by se přizpůsobovat hlavně křižovatky. Ty dnes mají vyhovovat plynulosti automobilové dopravy, požaduje se po nich, aby byly propustné pro auta. Chodci mnohdy nestačí přejít na zelenou širší komunikaci, jak je interval krátký. Řešením by bylo vytěsnění aut z měst, někteří dopravní odborníci tvrdí, že auta patří na dálnici, která je pro ně stavěna, nikoli do města.

Londýn příkladem

Londýn už s vytěsňováním začal, radnice vyhlásila, že uzavře pro auta rozsáhlé části městského centra, které chce vyhradit chodcům a cyklistům a předejít dopravním zácpám. O plánu starosty města Sadiqa Khana informoval deník The Guardian, podle kterého jde celosvětově o jednu z největších iniciativ s cílem omezit automobilovou dopravu. Hlavní ulice mezi mostem London Bridge a čtvrtí Shoreditch, nádražími Euston a Waterloo, ulicí Old Street a stanicí metra Holborn budou vyhrazeny pěším, cyklistům a autobusům městské hromadné dopravy. Osobní a nákladní automobily budou vykázány přímo i z mostů Waterloo a London Bridge ve středu města. Khan všechny Londýňany varoval, že změny pro ně budou rušivé. »Pokud chceme, aby byla doprava v Londýně bezpečná a Londýn nadále v celosvětovém měřítku konkurenceschopný, pak nemáme jinou možnost než dát londýnským ulicím urychleně nové využití pro lidi,« řekl.

Práce na uličních uzávěrách už začaly a podle úředníků potrvají šest týdnů. Představitelé města dále uvedli, že pracují s jednotlivými městskými částmi na zavedení podobných opatření i na menších ulicích. Součástí plánu na omezení automobilové dopravy je zvýšení poplatku za vjezd do centra města z 11,5 na 15 liber (z asi 360 na 470 korun).

Sportovci na radnice

Cyklistický svaz nabídl pomoc bývalých vrcholových cyklistů městům, aby v nich pomohli řešit problematiku bezpečnosti cyklistů a chodců. Třeba v Manchesteru se stal poradcem radnice jeden z nejznámějších cyklistů, olympijský šampion Chris Boardman. Svaz také plánuje vyslat na 10 000 dobrovolníků z řad svých členů a sympatizantů, aby ve svém okolí posoudili stav každé křižovatky a diskutovali s architekty, co by se dalo změnit. Uvažuje se třeba o plastových překážkách, které by auta nutily jet po městech pomalu a řidiče k maximální pozornosti.

Průzkum ministerstva dopravy, zmíněný v úvodu, sice odhalil, že téměř čtvrtina Britů by vyměnila auto za kolo, ovšem také prozradil, že něco přes čtvrtinu Britů jezdí a chodí jen vzácně. Plných 28 % populace sedne na kolo jednou měsíčně, či vůbec. K tomu se vyjádřili ekonomové. Tvrdí, že pokud by každý obyvatel Británie ujel denně na kole alespoň tři kilometry a ušel pěšky aspoň kilometr, ušetřili by do roku 2050 obyvatelé 42 miliard liber. A také by se zlepšilo jejich zdraví. Vyjádřeno ekonomicky, britský nemocniční systém by za příštích dvacet let ušetřil 17 miliard liber.

(pe, čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 3 hlasy.

(pe, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.