Zbourání unikátního Transgasu už nic nebrání

Majitel souboru Transgas na pražské Vinohradské třídě může budovy poslat k zemi. Nikdo totiž nepodal odvolání proti rozhodnutí o demolici.

Majitelem budovy je firma HB Reavis. Sídlí v Lucembursku, ale patří kontroverznímu slovenskému zbohatlíkovi Ivanu Chrenkovi, druhému nejbohatšímu Slovákovi. Ten chce namísto unikátního Transgasu postavit několik typických »krabic«, jimiž jeho firma proslula zejména v Bratislavě.

»Dosud nepřišlo na odbor výstavby úřadu Městské části Praha 2 žádné odvolání ve věci odstranění bývalého areálu Transgas. Proto si stavebník vyzvedl ověřenou projektovou dokumentaci a nechal si vyznačit právní moc na rozhodnutí s datem 29. 1. 2019,« sdělila mluvčí Prahy 2 Lenka Prokopová. Na základě vydaného povolení má majitel dva roky na demolici komplexu budov od nabytí právní moci.

Stavební úřad vydal rozhodnutí o povolení demolice 9. ledna. Od okamžiku, kdy poslední účastník řízení 14. ledna převzal rozhodnutí, plynula patnáctidenní lhůta k podání odvolání. Vypršela 29. ledna, úřad však vyčkával dalších několik dní, zda se některé odvolání nezdrželo při doručování.

Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí kousek od Václavského náměstí, pod budovou Českého rozhlasu. Je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický.

Ochránit soubor budov před demolicí se pokusil Klub za starou Prahu, který navrhl ministerstvu kultury, aby je prohlásilo za památku. Pražské pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) prohlášení nedoporučilo a uvedlo, že »areál nevytváří městotvorné prostředí«...

Tehdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) zahájil v květnu 2017 přezkum rozhodnutí, který za několik měsíců zastavil. V jeho rozhodnutí mimo jiné stálo, že nemovitosti jsou nevhodně začleněny do okolí. Řada architektů však úřednické fráze označila za nehorázné. Hodnotí budovy jako vynikající ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu a postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu. »Realizace Transgasu je jednou z několika spojnic, která udržovala mentální propojení československé architektury s evropským děním. Odvážnost konstrukčního a architektonického má v sobě ještě další kvalitu, kterou je zužitkování energie samotného místa a rozvinutí potenciálu dalšího rozvoje tohoto území,« řekl o stavbách například kurátor Rostislav Koryčánek.

Brutalistické i jiné výjimečné stavby 70. a 80. let jsou v posledních letech v hledáčku spekulantů a bezohledných developerů. Nejtragičtějším příkladem barbarství polistopadových zbohatlíků bylo zbourání hotelu Praha v Dejvicích.

(ste)

1. 2. 2019  (ste)